Projev ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

V souvislosti s požadavkem vlády na prodloužení nouzového stavu vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v úterý 28. dubna 2020 se svým projevem. 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
dnes před vás předstupujeme, abychom vás požádali o nemalou věc, a tou je prodloužení nouzového stavu v České republice. Když jsem poslouchal kolegy přede mnou, tak jsem nabyl dojmu, že oni dělají něco pro nás jako pro vládu. Ale to tak není. My nouzový stav chceme prodloužit, protože to je nezbytné pro ochranu našich občanů. Neděláte to pro nás, děláte to pro to, abychom zvládli obrovskou krizi, které čelíme, největší pandemii na území České republiky za posledních sto let.
Já sám jsem nebyl vždy příznivcem prodloužení nouzového stavu. To určitě víte na základě mých výroků. Myslel jsem si, že to není potřeba. Myslel jsem si, že nouzový stav má být vyhlašován na nezbytně nutnou dobu a že po ukončení největší krizové fáze, budeme postupovat podle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, vydaných na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Tak jsme k tomu přistupovali.
Situace se zásadním způsobem změnila rozhodnutím Městského soudu v Praze. My to samozřejmě respektujeme, byť si tímto názorem nejsme zcela jisti a podáme určitě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mimo jiné i proto, že jde o bezprecedentní rozhodnutí v České republice, což ostatně konstatuje i pražský soud.
Není zde vyšlapaná cesta, za kterou bychom se ohlédli a řekli si: takto budeme postupovat. Pohybovali jsme se v mantinelech zákona o ochraně veřejného zdraví, který dává poměrně široké kompetence Ministerstvu zdravotnictví zakazovat činnosti a nařizovat činnosti s cílem zajistit prevenci, či likvidaci nebezpečí vzniku pandemie nebo epidemie na území České republiky. Nyní nám na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze nezbývá jiná možnost, jak pokračovat v tomto dobrém trendu, který pozorujeme v rámci epidemiologické situace, než prodloužení nouzového stavu právě do 25. května.
Poslouchám zde vyjádření, že bychom měli nouzový stav prodlužovat o sedm dní, o čtrnáct dní, do sedmého, do desátého. To jsou názory, které nemají žádnou odbornou oporu. Nejsou podpořeny jakýmikoli analýzami, jakýmikoli argumenty. Situace je přitom jasná. Pokud chceme udržet kontrolu nad epidemiologickou situací, musíme rozvolňování daných opatření dělat postupně.
My nechceme nouzový stav prodlužovat, protože chceme dále utahovat šrouby. My je chceme naopak povolovat. Ale to povolování musí mít nějaká pravidla, musí být opřeno o data a jednotlivé vlny musí být nějakým způsobem rozděleny. My jsme je rozdělili po čtrnácti dnech.
Čtrnáctidenní intervaly mají velká rozvolnění mezi sebou právě proto, že nemoc covid-19 má čtrnáctidenní inkubační dobu. To je všeobecně uznávaná inkubační doba v rámci WHO. Potřebujeme mít schopnost právě do těchto čtrnácti dnů vyhodnotit, jaké budou mít naše kroky dopady na data o epidemiologické situaci v České republice. Pokud budou dopady negativní, budeme muset uvolňování zbrzdit a rozložit jeho vlny do dalších, ještě menších vln. Potřebujeme čas, abychom byli schopni identifikovat, co způsobilo, že například došlo k nárůstu počtu pozitivních pacientů.
Hodně se zde diskutovala otázka Velikonoc. Nyní víme, že Velikonoce reálně žádný zásadní dopad neměly. Dnes je to již více než čtrnáct dní od Velikonoc, tedy více než čtrnáct dní od otevření hobby center a dalších provozoven, a vidíme, že na epidemiologické situaci se to nikterak neprojevilo. To znamená, že si tuto položku můžeme odškrtnout a můžeme říci: ano, toto nemělo negativní dopad.
Máme ale i další rozvolnění. Máme tady obchody, farmářské trhy, chystáme otevření restaurací. V každém okamžiku musíme být schopni identifikovat, co způsobilo případné zhoršení epidemiologické situace. Způsobilo to otevření obchodů? Způsobilo to otevření restaurací? Nebo to způsobilo otevření posiloven? Pokud ale vše slepíme do příliš krátkého úseku a začneme ze dne na den masivně rozvolňovat rizikové provozy, nebudeme schopni toto vyhodnocení učinit. V tu chvíli budeme pouze honit králíka na poli bez jakéhokoli smyslu a nebudeme schopni identifikovat, proč se nám ta situace zhoršuje.
Proto musíme jít krok po kroku. Proto je zde časový plán, který je už tak z epidemiologického hlediska na hraně, o tom není sporu. Snažíme se vyrovnávat zájmy ekonomické, epidemiologické, i z hlediska toho, abychom neměli Českou republiku příliš dlouho v „sevření“ všemi těmi opatřeními. Chceme, aby ekonomika začala fungovat, aby Česká republika začala fungovat, a zároveň chceme, abychom měli dohled nad epidemiologickou situací.
Je to určitý kompromis, ale myslím si, že je do 25. května realizovatelný. Zároveň to je skutečně hraniční doba, do které musí být veškerá opatření týkající se omezení pohybu a rizikových provozoven, jako jsou restaurace, bazény, akvacentra a tak dále, zavedena. Proč jsou tyto provozy rizikové? Protože se tam setkává větší počet lidí, dochází tam ke kontaktu mezi lidmi.
Já chápu, že pro laickou veřejnost mohou být některé kroky těžko pochopitelné, například, proč psí salóny dříve než kadeřnictví? Ale i to má jasný odborný argument. Kadeřnické služby jsou ze zákona o ochraně veřejného zdraví epidemiologicky závažnou činností, protože tam například dochází k blízkému kontaktu, kde není možné nastavit dvoumetrový distanc. Těch odborných důvodů je celá řada.
Plán uvolňování tedy má své opodstatnění. Je projednán epidemiologickou skupinou a je nutné, aby byl v této podobě zachován. Je to předpoklad pro to, abychom byli schopni epidemiologickou situaci v České republice udržet v příznivých číslech, která máme nyní. A pokud by došlo k výkyvu, musíme být schopni identifikovat, proč k němu došlo, a mohli to následně řešit.
Z tohoto důvodu nedává smysl debata o tom, jestli prodloužíme nouzový stav o týden, nebo o deset dní, nebo o čtrnáct dní. Jediné smysluplné řešení je prodloužit nouzový stav do 25. května.
Myslím si, že jsme udělali skutečně obrovský kus práce. Podívejme se na data. Moc nerozumím tomu, proč je tady stále voláno po zveřejnění dat. Myslím si, že zveřejňujeme maximum dat. Na stránkách koronavirus.mzcr.cz jsou dostupné veškeré informace pro občany. Je tam jasný plán uvolňování, jsou tam hygienicko-epidemiologická pravidla pro rozvolňování jednotlivých provozoven. To jsou ty stránky, po kterých zde byla poptávka, kde člověk na jednom místě najde veškeré informace.
Máme také informační linku, která funguje již řadu týdnů, a další informační zdroje. Data o epidemiologické situaci jsou každý den třikrát aktualizována. Každý den se může člověk třikrát podívat, jak se vyvíjí počet nakažených, jak se vyvíjí aktuální aktivní případy, tedy těch, kteří jsou teď nakažení, celkový počet pozitivně testovaných, počet testů, počet úmrtí, mortalita, její struktura z hlediska věku, pohlaví. Je tam poměrně velký počet dat v rámci regionů a podobně.
Každý týden děláme tiskovou konferenci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, kde prezentujeme i modelace. A naštěstí se zatím do těch predikcí trefujeme. Máme tam samozřejmě jak pesimističtější, tak i optimističtější scénáře. Vycházíme z reprodukčního čísla, které se stále snižuje. Dneska už jsme někde na čísle 0,74. Možná se nyní posuneme na ještě nižší číslo.
Takže si nemyslím, že by informace nebyly. Není tedy nic netransparentního, není pravdou, že by bylo cokoli zatajováno, že by se nekomunikovala epidemiologická situace, či výhledy a modelace do budoucna. Takto to zkrátka není a snažíme se na to klást maximální důraz.
Je objektivní fakt, že se epidemiologická data vyvíjejí dobře. Podívejme se na to, co se děje v zahraničí. Podívejme se, co Světová zdravotnická organizace včera prohlásila ústy svého předsedy doktora Tedrose. Řekla, že státy varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření. Právě proto nechceme ukvapeně rozvolňovat opatření. Chceme, aby mělo rozvolňování směr. Chceme, aby mělo řád, aby mělo vlny, tak jak jsem o tom hovořil.
Tady nejde o teoretickou debatu. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli od počátku sledovat situaci v jiných zemích, a z toho jsme poté vycházeli. Možná také proto je Česká republika tak úspěšná. Viděli jsme situaci v Itálii, viděli jsme situaci ve Španělsku a reagovali jsme včas.
Dnes zase vidíme situaci v zemích, kde udělali poměrně překotní rozvolnění opatření. Například v Japonsku a Singapuru zrušili nouzový stav, aby ho následně opět vyhlašovali, protože počet případů začal růst.
Rád bych proto důrazně varoval před názory, že stačí prodloužit nouzový stav o týden, o čtrnáct dní. Kdyby bylo možné postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jak jsme v dobré víře učinili, a jak ostatně konstatoval i Městský soud v Praze ve svém rozsudku, tak bychom nouzový stav nepotřebovali prodlužovat. V tuto chvíli ale nemáme jinou možnost, jak nutná opatření zavést.
Musíme se pohybovat v rámci krizového zákona a krizových opatření vlády. Máme samozřejmě vícero opatření, mimo jiné například ta, která upravují pravidla nošení roušek. Ale opatření, která se týkají provozoven a omezování pohybu, respektive shromažďování v rámci různých akcí, jsou klíčová pro zvládnutí této epidemiologické situace. Ta musíme zachovat a uvolňovat velmi postupně.
Z tohoto důvodu vás prosím, abyste schválili žádost vlády o prodloužení nouzového stavu do 25. května. Je to jediné smysluplné řešení, abychom tu situaci, kterou už dneska zažíváme šestý, sedmý týden, zvládli i v následujícím měsíci.
Myslím si, že Česká republika může být vzorem a je vzorem celé řadě zemí. V tomto směru se stačí dívat na zahraniční média, kde je Česká republika z hlediska boje s touto pandemií hodnocena jako příkladný stát. Můžeme hledat tisíce chyb. Existuje celá řada věcí, které se zcela nepovedly. Ale na konci dne se spočítá, jestli tady máme zaplněné JIP, jestli musíme rozhodovat o tom, koho zachráníme a koho již nikoliv, jestli tady máme dostatek přístrojů na plicní ventilaci pacientů.
Kdokoliv si může říkat cokoliv, ale tohle jsou základní čísla a Česká republika v tomto směru situaci zvládla. Jsme jednou z nejúspěšnějších zemí. To není jenom moje zásluha, je to zásluha nás všech. Je to zásluha všech občanů i z hlediska jejich odpovědnosti a je třeba jim za to poděkovat.
Já vím, že ta opatření jsou nepříjemná. Dnes už je možná lidé nepovažují za tak důležitá, ale věřte mi, že jsou důležitá.
Je skutečně velmi důležité, abychom ještě zhruba čtyři týdny vydrželi. A pokud vše dobře půjde, tak si myslím, že budeme moct říci, že jsme tu aktuální fázi pandemie zvládli.
To, co se stane na podzim, dnes nikdo neví. Stále probíhají různé odborné debaty, epidemiologové konzultují věci, mají své predikce. Těch názorů je velké množství. Musíme si uvědomit, že nemoc covid-19 známe zhruba čtyři měsíce. To znamená, že to není nemoc, kterou bychom byli schopni vyhodnotit na základě klinických studií.
To plošné testování, jak tomu říkáte, není plošné testování. To je klinická studie schválená etickými komisemi na základě jasných pravidel a jasného protokolu. Občané, kteří jsou testovaní, jsou posuzovány z hlediska věkové struktury, pohlaví a podobně. Z této klinické studie budeme vycházet, byť nelze očekávat, že by na tom Česká republika byla z hlediska imunizace zásadně jinak než jiné země. Data budeme je včas prezentovat.
Takže, prosím, buďme trpěliví. Vyčkejme ještě zhruba čtyři týdny, protože to má smysl. Jenom tak můžeme situaci zvládnout.

Děkuji Vám za pozornost.