Profesor Černý: Kapacity intenzivní péče v nemocnicích jsou pro aktuální vývoj nákazy dostatečné

Kapacity v nemocnicích mají velkou rezervu a jsou dostačující pro aktuální vývoj nákazy v ČR, říká vedoucí Klinické skupiny COVID a Dispečinku intenzivní péče při Ministerstvu zdravotnictví profesor Vladimír Černý. Celková kapacita lůžek, včetně lůžek intenzivní péče, je dostačující a nemocniční segment je připraven zvládnout násobně vyšší počet hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je aktuální počet.

„Stav lůžek je průběžně monitorován a vyhodnocován, celý systém je nastaven na včasnou detekci rizikového vývoje epidemiologické situace tak, abychom byli schopni včas přijmout nezbytná opatření k udržení dostupnosti péče. Na úrovni krajů je zdravotní péče pro pacienty s covid-19 koordinována tzv. krajskými koordinátory intenzivní péče,“ uvádí profesor Vladimír Černý.

Ke včerejšímu dni bylo v ČR hospitalizováno 305 pacientů s koronavirem, to je 2,1 % z celkem pozitivních. Podíl osob v těžkém stavu z celkového počtu hospitalizovaných je 24 %. Nejvíce pacientů je v Praze a Jihomoravském kraji. Umělou plicní ventilaci nyní potřebuje nejvíce pacientů v Praze. Stále platí, že drtivá většina nakažených má lehký a bezpříznakový průběh.

Údaje ze srpna ukazují, že riziko přijetí do nemocnice u nově pozitivních osob stoupá s věkem a pohybuje se od 1,6 % u tzv. mladých osob (do 45 let) po téměř 40 % pravděpodobnost přijetí do nemocnice je-li vám 75 let a více. Riziko těžkého průběhu je rovněž závislé na věku a pohybuje se od 0,1 % u osob pod 45 let až k cca 10 % ve věku nad 75 let.

Naším cílem je zachovat přirozený tok pacientů, jako tomu bylo před nemocí covid-19 a překládat pacienty mezi pracovišti jen na základě medicínské potřebnosti nebo při vyčerpání kapacity v dané nemocnici,“ doplňuje Vladimír Černý. Kapacita systému intenzivní péče je nyní zcela dostatečná a při stávajícím počtu pacientů má trvale rezervu ve všech parametrech kolem čtvrtiny celkové kapacity. 

V současné době modelujeme různé varianty vývoje a jejich dopad na kapacitu lůžek. Podle dynamiky vývoje nákazy budeme modely upřesňovat a podle toho také reagovat příslušnými kroky. Nejenže denně detailně analyzujeme vytíženost nemocnic, díky dispečinku intenzivní péče má o volné kapacitě lůžek přehled také zdravotnická záchranná služba,“ uvádí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky profesor Ladislav Dušek. 

Pokud by se blížil stav dosažení hranic kapacity systému, budeme aktivovat opatření tak, abychom byli schopni zajistit i nadále všem pacientům náležitě odbornou péči. Náš cíl je jednoznačný – udržet náležitě odbornou péči pro všechny, nejenom pro nemocné s covid-19, kterých je i přes tučné titulky v mediích zatím řádově mnohem méně než těch ostatních,“ doplňuje Vladimír Černý. V případě potřeby je systém připraven na reprofilizaci lůžek tak, aby byl navýšen počet lůžek určených pro pacienty s onemocněním covid-19.

Česká republika má aktuálně více než čtvrtinu volných lůžek intenzivní péče (ARO + JIP), to je 1 086 lůžek. Současně je dostupných 7 870 standardních lůžek s kyslíkem. Přístrojová kapacita má taktéž významné rezervy. Dispečink intenzivní péče eviduje 91 % volných ECMO přístrojů a téměř 58 % dostupných plicních ventilací. Ministerstvo zdravotnictví na jaře nakoupilo přes 300 plicních ventilátorů, z nichž většinu distribuovalo do fakultních nemocnic, které hrají klíčovou roli při hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19. V pohotovostních rezervách státu nyní zůstává přes 80 ventilátorů, které by byly distribuovány v případě zásadního zhoršení situace.


Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz