Příznaky koronaviru u seniorů

Zejména u nejvyšších věkových skupin se může nákaza koronavirem projevit netypicky. Proto je třeba sledovat nejen změny teploty, ale i psychický stav. Typické projevy onemocnění covid-19 mohou být zejména u lidí nad 80 let minimální či zcela chybět. V první řadě jde o teplotu. Ta nemusí vůbec stoupnout, což může být dáno také tím, že někteří senioři užívají pravidelně léky na bolest, které zároveň snižují teplotu. Odborně se jim říká analgetika a antirevmatika. Většina léků na bolest zároveň snižuje teplotu (například ty s obsahem ibuprofenu nebo paracetamolu).

Řídit se není možné ani podle dalšího signálu, který nemoc provází, a to je ztráta čichu a chuti. Starší lidé totiž se zvyšujícím se věkem mívají obecně i bez ohledu na případnou nákazu sníženou chuť k jídlu a slabší čich.

senior-5088202_1920

Neklid a apatie
Lze říci, že u pacientů starších 80 let se mohou častěji než u mladších projevovat atypické projevy nákazy covid-19. Ty se týkají zejména psychických změn, jako je třeba neklid nebo apatie. Právě takové stavy by měly pečující varovat, protože čekání na typické příznaky může znamenat promarnění rozhodujícího času pro zahájení potřebné léčby a také izolace od zdravých jedinců. Zpozornět je třeba také u každé výrazné změny ať psychické či fyzické, jako je například schvácenost či dušnost, ale také dezorientace či zmatenost. U lidí, kteří trpí například demenci, může docházet k takzvanému stavu deliria. V tomto případě samozřejmě nesouvisí s abstinenčními příznaky alkoholiků, ale projevuje se podobně: neklidem či apatií, změnou vědomí, bludy a halucinacemi.
Na druhou stranu je ale třeba připomenout, že i u seniorů se nemoc může projevovat stejně jako u mladších a nemusí nutně probíhat závažně, i když je závažnější průběh s přibývajícím věkem častější. Typické projevy akutní respirační infekce covid-19 jsou následující: teplota (zejména kolísající), kašel, zhoršené dýchání, méně častěji rýma a pálení v krku, bolesti hlavy, kloubů, svalů. Zhruba v pěti procentech případů se projevují problémy se zažívacím traktem – jde zejména o průjem, zvracení a nucení na zvracení.
V prvních dnech nemusí onemocnění probíhat závažně a těžký stav spojený se zápalem plic a dušností se rozvíjí často až s několikadenním odstupem. Proto je také třeba u nemocných v sociálních zařízeních kontrolovat takzvanou saturaci kyslíkem, což se měří speciálním přístrojem – oxymetrem. Když hodnota klesne pod 92 procent, je třeba jednat. 
Odborníci na geriatrii také připomínají, že při péči o seniory by se zejména ve chvíli, kdy už nejsou schopni se o sebe sami postarat, měla brát v úvahu jejich dříve vyjádřená přání o tom, jakou péči si přejí, zda si přejí, aby byli převezeni do nemocnice atd. To samozřejmě ale předpokládá, že zařízení je schopno jim potřebnou péči zajisti.

Větší ohrožení souvisí možná i s prokrvením
Vyšší počet nakažených souvisí mimo jiné s tím, že kvalita bariér, které mohou vstup viru do těla zastavit, se s věkem snižuje. Negativní vliv na to má i kouření či jiné probíhající onemocnění. Další ochrannou roli hraje také bezprostřední reakce cév, tedy úroveň a kvalita prokrvení, která je ve vyšším věku kvůli zhoršené funkci cév zpravidla horší. Význam má také rychlost reakce imunitních buněk a tvorba protilátek. Tyto mechanismy jsou v mladším věku „akčnější“ a nejsou tak „zahlcené“ informacemi, jako je tomu ve vyšším věku, kdy má člověk v zásobě mnoho informací o různých virech, bakteriích a jiných látkách – ale o novém koronaviru jeho imunita zrovna neví.
Na vlastní průběh stonání pak má nepochybně vliv celková kondice a vitalita člověka, jeho funkční rezervy, celkový stav zdraví. Mnoho lidí je ve vyšším věku fit a lze očekávat, že i oni se vypořádají s infekcí úspěšně. Pokud se však různé rizikové faktory nahromadí, tak logicky riziko onemocnění i závažnějšího průběhu stoupne. 
Proto je tak důležité dodržovat všechna doporučení, zůstávat co nejvíce doma a hlavně se nesetkávat s jinými lidmi než s těmi, kteří žijí ve stejné domácnosti. Pokud je nutné vyjít, tak používat roušky, na nákup jednorázové rukavice, udržovat bezpečný odstup, mýt si ruce a dezinfikovat je.
Na druhou stranu by však starší lidé neměli být jenom zavřeni doma, pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu je pro každého důležitý, zejména v tomto ročním období. Pobývat na vycházce v lese či parku není zakázané. Samozřejmě je důležité nesetkávat s dalšími lidmi, to platí i zde. Pokud se vrátíte z venku, je dobré nechat vnější oblečení v předsíni. 

Odborná garance: Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD, vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK a Gerontologického centra v Praze 8