Posuzování a uznávání nemocí z povolání – covid-19 jako nemoc z povolání

Nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání není výhradně zdravotní potíž, ale jedná se také o sociálně-ekonomický problém s výrazným dopadem do života zaměstnance, výroby či vlastního výrobního procesu. Pro uznání institutu nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání musí být splněny podmínky ukotvené právními předpisy, a to zejména nařízením vlády stanovující seznam nemocí z povolání. Tato kritéria jsou jednak klinické povahy – tzn., že musí být splněny klinické podmínky – zejména diagnostické prokázání, mj., a onemocnění musí též dosahovat určité tíže. Současně musí být ověřeno, že posuzovaná osoba byla vystavena takovým pracovním podmínkám, za nichž předmětná nemoc z  povolání dle současných vědeckých poznatků vzniká, musí tedy dojít k  naplnění tzv. hygienických podmínek.

Covid-19 je přenosné infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Covid-19 je vysoce infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Existuje tedy rovněž možnost přenosu onemocnění při výkonu povolání, při práci.

Uznání onemocnění jako nemoci z povolání má své zákonné konsekvence, jak bylo uvedeno výše, které je nezbytné dodržovat. Příslušná pravidla se vztahují i na covid-19, se kterým se české pracovní prostředí zejména setkalo v roce 2020. Z pohledu uznávání covid-19 jako nemoci z povolání nezpůsobila epidemiologická situace nezbytnost úpravy právního rámce, ani jiných mechanismů k uznání onemocnění jako nemoci z povolání. Je možné až prohlásit, že právní řád upravující uznávání nemocí z povolání ve své podstatě reflektuje i dané respirační onemocnění, a to již od vzniku stávajícího seznamu nemocí z  povolání, tedy k 1. 1. 1996, jenž je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Základní pojmy

Definici pojmu nemoci z povolání stanovuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek (nařízení vlády č. 290/1995 Sb., 2019).

Definice ohrožení nemocí z povolání je zakotvena v ustanovení § 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání (zákon č. 262/2006 Sb., 2006).

Seznam nemocí z povolání je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Jedná se o sumarizaci nemocí či jejich skupin a podmínek vzniku nemoci z povolání, jenž přímo korelují s expozicí příslušnému rizikovému faktoru.

Pro komplexnost a názornost rozdílů doplňuji i definici pracovního úrazu. Zákoník práce jej definuje jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, který se stal nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při nebo pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Covid-19 tedy nelze uznat jako pracovní úraz.