Otázky a odpovědi k očkování

Posilovací dávka

Kdy budu mít nárok na posilovací dávku?
Od 24. ledna 2022 se posilovací dávka podává po uplynutí 5 měsíců od dokončení základního očkovacího schématu, a to osobám, které dovršily 12 let věku.
U vakcíny Janssen je možné podstoupit očkování posilovací dávkou už po 2 měsících.

Můžu se jít naočkovat ke svému praktickému lékaři?
Ano, očkování přes praktické lékaře je možné. Je ale dobré se předem informovat, zda praktický lékař očkovat bude, případně kdy a jakou látkou.

Jak se můžu zaregistrovat k posilovací dávce?
Posilovací dávku může naočkovat:

  1. očkovací místo – registrace přes stránky crs.uzis.cz (stejně jako na první dávku). Přihlašujte se, prosím, do registrace se stejným telefonním číslem, které jste uváděli při první registraci nebo přes který si na ocko.uzis.cz vyzvedáváte certifikát.
    • Po vyplnění rodného čísla nebo čísla pojištěnce by se měl formulář předvyplnit.
    • Po úspěšné registraci přijde potvrzovací SMS a čeká se na PIN2 kód pro výběr volného termínu očkování.
  2. očkovací místo bez registrace – seznam naleznete na stránkách  ockoreport.uzis.cz.
  3. praktický lékař – pokud se pacient rozhodne jít k praktikovi, musí jej kontaktovat k ověření, zda provádí očkování.

Co když mi přijde informativní SMS o zablokování registrace?
S největší pravděpodobností nesouhlasí telefonní číslo uvedené při registraci na první dávku s telefonním číslem uvedeným nyní. Registraci je třeba vytvořit znovu, s telefonním číslem uvedeným při registraci na první dávku očkování, respektive telefonním číslem aktuálně uvedeným na portálu ocko.uzis.cz (telefonní číslo, které používáte pro přístup na tento portál). Pokud si číslo nepamatujete, nebo pokud tento postup nepomohl, kontaktujte linku 1221.

Můžu zaregistrovat na posilovací dávku i svého příbuzného?
Ano, existují dvě možnosti. Je možné využít online formulář na stránkách registrace.mzcr.cz. Existuje také možnost registrace prostřednictvím linky 1221, ale v takovém případě je třeba, aby byl u telefonátu přítomen i člověk, na jehož jméno je registrace prováděna a zazněl jeho souhlas se zpracováním osobních údajů. Zbytek dotazů již může vyřídit příbuzný.

Jakou látkou budu přeočkován/a?
V České republice je doporučeno, aby mRNA vakcíny (Pfizer/BioNTech Comirnaty a Moderna Spikevax) byly přeočkovány stejnou vakcínou, u vektorových vakcín (AstraZeneca Vaxzevria a Janssen) je doporučeno, aby se přeočkovaly mRNA vakcínou Pfizer/BioNTech Comirnaty.

Již jsem podstoupil/a posilovací dávku, ale stále se mi nedaří stáhnout certifikát.
V tomto případě kontaktujte linku 1221. S operátorem zjistíte, co problém způsobilo, a najdete způsob, jak jej vyřešit.

Proč jít na posilovací dávku očkování? 
Posilovací dávka očkování je pro posílení v čase klesající imunity proti covid-19, zatím je všeobecně doporučitelná 5 měsíců po 2. dávce. Posilovací dávka je také vhodná u jedinců s poruchou imunity, ta by měla být aplikována již od 1. měsíce po aplikaci dávky druhé.

Budeme chodit na přeočkování pravidelně, třeba každý půl rok?  
Je to možné. V závislosti na tom, jak se budeme s virem sžívat a jak na něj dokážeme efektivně jako jedinci i lidstvo reagovat. Zjednodušeně řečeno, představa je ta, že vakcínou vyzbrojený imunitní systém člověka v mezidobí mezi revakcinací potkává ještě i živý koronavirus a posiluje imunitní paměť svých lymfocytů. Optimálně se pak dostane do stavu, kdy koronavirus zde stále je, ale pokud způsobí nemoc je pouze lehká, podobná kupříkladu „rýmě“.

Registrace a rezervace

Jak se mohu registrovat?
Přihlášení k očkování probíhá ve dvou krocích. Obojí lze provést na portálu crs.mzcr.cz.

Prvním krokem je registrace, na jejímž začátku vyplníte telefonní číslo. Dorazí vám SMS zpráva s ověřovacím kódem PIN1. Po vyplnění tohoto kódu zadáte údaje o sobě a vyberete místo, kde se chcete nechat očkovat.
Registrace k očkování probíhá prostřednictvím centrálního rezervačního systému: registrace.mzcr.cz.

Druhým krokem je rezervace. Ve chvíli, kdy se na vámi vybraném očkovacím místě uvolní termín, obdržíte zvací SMS zprávu s kódem PIN2. Po zadání tohoto kódu provedete rezervaci termínu. Zvací SMS zpráva znamená, že očkovací místo má k dispozici volné dávky vakcíny.
Rezervaci termínu očkování je po registraci možné provést na odkazu: rezervace.mzcr.cz.
Rezervaci je nutné udělat do 48 hodin od obdržení PIN 2.
Bez zvací SMS není rezervace možná.

Kde najdu podrobný návod k přihlášení k očkování?
Připravili jsme pro vás návod k registraci a rezervaci pro zájemce o očkování. Tento manuál pro vás budeme nadále aktualizovat, jak budou přibývat další skupiny, které se mohou hlásit k očkování.

Jsem registrovaný/á. Nepřišel mi druhý kód. Jak dlouho budu čekat?
Registrace je důležitým krokem k získání očkování. Očkovacích látek je objednáno dostatečné množství pro všechny obyvatele České republiky. Pozvání k rezervaci termínu vám dorazí ve chvíli, kdy jsou na vámi zvoleném očkovacím místě k dispozici volné dávky očkovací látky. To záleží na dodávkách očkovacích látek do České republiky, počtu osob, které jsou na řadě před vámi. Nejsme schopní odhadnout, jak dlouho může trvat, než se k rezervaci termínu dostanete. Nemusíte se však obávat, že by se na vás očkovací látka nedostala.
Vytíženost očkovacích míst lze sledovat v reportu vytíženosti očkovacích míst.

Mohu se nechat očkovat i bez registrace?
Ano, vznikla řada očkovacích míst, na kterých se můžete očkovat bez předchozí registrace. Stačí pouze přijít. Jejich seznam najdete zde.

Prodělali jste covid-19 a chcete se zaregistrovat nebo již jste registrováni k očkování proti covid-19?  
Protilátky získané proděláním onemocnění nejsou kontraindikací k očkování. Cílem je urychlit očkování i u této nemalé skupiny obyvatel, a to i s ohledem na výskyt mutací. 
V praxi to pro osoby, které prodělaly covid-19, znamená, že se po skončení izolace mohou registrovat a následně po obdržení SMS s PIN 2 mohou provést rezervaci termínu.

Mohu změnit místo, kde se budu očkovat druhou dávkou vakcíny?
Samozřejmě existuje právo na volbu poskytovatele. Poskytovatele a tedy i místo očkování si zájemce vybírá pro aplikaci vakcíny obecně. Místo tedy zůstává u obou dávek stejné.

Jak funguje priorita v rámci centrálního rezervačního systému?
Systém v tuto chvíli řadí zájemce o očkování podle času, kdy se zaregistrovali. Nezohledňují se tedy věkové kategorie, k očkování se tak dostanou i ty nejmladší skupiny obyvatel.

Pro zájemce o očkování

Kdo se může v tuto chvíli očkovat?
Registrovat k očkování se mohou osoby starší 5 let.

Dostanou se k očkování všichni?
Ano. Česká republika má objednán dostatečný počet vakcín pro všechny své obyvatele.

Pro koho je očkování vhodné?
Vakcíny jsou vyvíjeny pro dospělé a nyní i pro děti starší 5 let.

Kolik mě bude očkování stát?
Očkování proti covid-19 je bezplatné.

Mohou se vakcínou nechat očkovat děti?
Vakcína Comirnaty je určená pro osoby starší 5 let, vakcína firmy Moderna pro osoby starší 12 let. Vakcína společnosti AstraZeneca je určená pro starší 18 let, vakcíny Janssen a Nuvaxovid pro starší 18 let.

Proč se očkovat?
Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která chrání před těžkým průběhem onemocnění způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Covid-19 může způsobit závažné onemocnění s možnými doposud neznámými dlouhodobými následky nebo i úmrtí u osob jakéhokoliv věku, včetně jinak zdravých lidí.
Aplikace vakcíny je cestou k prevenci vážného či dokonce smrtelného průběhu covid-19.

Proč nechat očkovat děti?  
Děti je dobré očkovat. Nyní již máme studie o efektivitě a bezpečnosti vakcíny i u dětí od 5 let. Děti mívají zhusta lehký průběh, dokáží se vyrovnat s virem a zbavit se jej většinou už na sliznicích. Nicméně i děti mohou mít těžký průběh a mohou i zemřít, případně mohou mít dlouhodobé následky ve formě autoimunitních nemocí. Děti také představují významný rezervoár viru v populaci a pokud tento nedokážeme ovlivnit, kolektivní ochrana proti covid nebude dostatečná.

Prodělal/a jsem onemocnění covid-19 a při vyšetření mi byla zjištěna přítomnost protilátek. Mám se očkovat nebo ne?
Dle aktuálně dostupných dat stále chybí jasná hranice množství protilátek po prodělaném onemocnění covid-19, kterou lze považovat za dostatečně chránící před opakovanou nákazou. Současně nelze jasně stanovit, s jakou rychlostí u jednotlivců ubývají. Předpokládá se, že po dobu alespoň 5 měsíců je ochrana navozená proděláním onemocnění dostatečná. Proto lze po tuto dobu považovat průkaz o prodělání covid-19 za jistý průkaz bezinfekčnosti shodně jako průkaz o provedeném očkování, případně čerstvém PCR či antigenním testu. S prodlužující se dobou od prodělání onemocnění však ochrana klesá. Tento pokles je značně individuální a nikdo z nás nedokáže s jistotou předvídat, jak dlouho je v co nejvyšší možné míře chráněn. Přirozeně vzniklá ochrana velmi závisí na tíži onemocnění, celkovém stavu člověka, jeho genetické výbavě a aktuálním stavu imunitního systému. A i když laboratorní vyšetření prokáže přítomnost protilátek, nelze jasně říct, zda je stanovená hladina protilátek dostatečně „ochranná“ a jak dlouho bude přítomna. Hladina protilátek totiž není ekvivalentem ochrany očkováním. Důležité je také vědět, že samotná hladina protilátek není jedinou formou obranyschopnosti. Další složkou je tzv. buněčná imunita, která je rovněž po očkování dostatečně navozena. Mnohem bezpečnější než spoléhat na protilátky je využít očkování, které navíc tuto již existující ochranu po onemocnění covid-19 posílí. Odborníci očkování po prodělané nemoci covid-19 doporučují i z důvodu vzniku mutací a šíření nových variant koronaviru.

Pokud jste prodělali v minulosti onemocnění covid-19 a současně vám byla laboratorním vyšetřením potvrzena přítomnost protilátek v krvi, stačí k maximální ochraně proti opakované nákaze onemocněním covid-19 s případným závažným průběhem očkování jednodávkovou očkovací látkou. Vyšetření protilátek má v tuto chvíli pouze dva odborné důvody. Prvním je vyšetření protilátek před darováním rekonvalescentní plasmy a druhým pomoc v diagnostice onemocnění u člověka, který má typické známky dřívějšího prodělání onemocnění covid-19 (např. nález na rentgenu), avšak nebyl mu na počátku onemocnění proveden test na přítomnost koronaviru. Před očkováním není vyšetření protilátek opodstatněné.

Může očkování způsobit neplodnost?
Spojování očkování proti onemocnění covid-19 s následnou neplodností je jednou z dalších poplašných zpráv, která se aktuálně šíří. Podkladem pro tuto informaci je tvrzení, že vakcíny obsahují mimo jiné i genetickou informaci vedoucí k tvorbě protilátek proti proteinu, který je nezbytný pro tvorbu placenty (syncytin-1). Odpůrci očkování tak tvrdí, že tyto protilátky způsobí, že protein nebude aktivní, kvůli tomu nebude funkční placenta a výsledkem bude neplodnost. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Je pravda, že protein na povrchu koronaviru (tzv. spike protein), který je očkovacími látkami tělu prezentován k vytvoření ochrany proti onemocnění covid-19, má ve své genetické informaci části totožné s proteinem syncytinem-1. To ale není mezi proteiny vzácné a už vůbec to neznamená, že jsou stejné či velmi podobné. Lze to připodobnit k situaci, kdy máme dvě auta se dvěma registračními značkami, např. 2EF1234 a 2EF3456. Přestože značky jsou podobné (a mají dokonce 4 stejné znaky, z toho 3 na stejném místě), nikdo asi nebude tvrdit, že jde o stejný vůz. Stejně tak „podobnost“ mezi spike proteinem a syncytinem-1 není dostatečná k tomu, aby vznikla tzv. zkřížená imunitní reakce, tedy stav, kdy imunitní reakce vyvolaná očkováním proti onemocnění covid-19 napadne také syncytin-1 a tím vyvolá neplodnost. Rovněž studie v USA prokázaly, že placenty žen, které byly očkovány proti covid-19, nejevily rozdíly ve srovnání s placentami neočkovaných žen.
Tento argument lze potvrdit i na základě zkušeností lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali. Pokud by protilátky proti spike proteinu mohly napadat také syncytin-1, tak by i osoby po prodělání onemocnění covid-19 měly ve zvýšené míře trpět neplodností, jelikož i po prodělané nemoci jsou v těle protilátky proti spike proteinu na povrchu koronaviru. Poruchy plodnosti po infekci covid-19 však nebyly zaznamenány. Není důvod se domnívat, že imunitní odpověď proti spike proteinu navozená virovou infekcí se liší od imunitní odpovědi navozené vakcínou. Proto lze obavu z neplodnosti po očkování uzavřít jako neopodstatněnou.

Může očkování vyvolat autoimunitní onemocnění?
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním, a to jak proti onemocnění covid-19 tak i proti jiným nemocem, koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Přitom rozsáhlé vědecké studie tuto domněnku nepotvrdily. Při srovnávání skupin očkovaných a neočkovaných skupin (např. při očkování proti lidským papilomavirům) byl výskyt autoimunitních onemocnění v obou skupinách zcela shodný. Co se týče očkování proti covid-19, neexistuje v tuto chvíli žádný důkaz, že by tomu mělo být jinak.

Příčina autoimunitních nemocí není doposud zcela jasná. Složitý vznik autoimunitního onemocnění lze jednoduše popsat jako situaci, kdy speciální buňky imunitního systému člověka začnou napadat vlastní dosud zdravé buňky a tkáně, což může vést k poškození různých orgánů. Předpokládá se, že na jejich vzniku se podílí řada rozličných faktorů. Jako jeden z těchto faktorů jsou u řady autoimunitních onemocnění popisovány infekční nemoci. A onemocnění covid-19 pravděpodobně není výjimkou. Výsledky řady studií naznačují, že některé potíže spojené s onemocněním covid-19, včetně dlouhodobého onemocnění řady orgánů, lze vysvětlit tím, že se imunitní systém organismu obrátil omylem proti tělu, tudíž že došlo k autoimunitní reakci. Vznik autoimunitního onemocnění lze tedy s mnohonásobně vyšší pravděpodobností očekávat po prodělání onemocnění covid-19 než po očkování proti němu.

Co se týče pacientů, u kterých již bylo autoimunitní onemocnění prokázáno, tak se doporučuje očkování proti onemocnění covid-19 v době jejich stabilizovaného stavu. Jakékoli očkování není obecně doporučováno v době propuknutí onemocnění nebo při změnách léčby. Očkování osob s autoimunitním onemocněním je třeba vždy konzultovat s lékařem.

Jaký je rozdíl imunitní reakce očkovaného člověka a člověka s prodělaným onemocněním? 
Imunitní reakce na SARS COV2 získaná infekcí je komplexní děj ovlivněný dávkou viru, věkem a nemocemi infikovaného, případně jejich léčbou. Může vyvinout slabou reakci (odpověď imunitního systému), reakci přiměřenou i reakci zbytečně přemrštěnou. Nepřiměřená reakce imunitního systému může zapříčinit těžký průběh onemocnění, v některých případech s následkem smrti.

Délka trvání imunitní odpovědi je různá. Výhodou reakce po vakcinaci je aplikace standardní dávky částice viru, případně informace, která tuto částici vytvoří přímo v našem těle, která je podána optimální formou, aby došlo k optimální odpovědi, s minimálními škodami v tkáních a orgánech. Po prodělání nemoci je navíc větší pravděpodobnost nové nemoci oproti stavu po očkování. Proto je vhodné, aby se člověk očkoval i po prodělání nemoci, a to v období 3-6 měsíců od začátku nemoci. I po očkování ale imunitní odpověď může časem slábnout, proto je vhodné přeočkování cca po 6 měsících.

Co  znamená tečka za covidem-19? Jaká je možná cesta z nastalé situace?
Virus SARS-COV-2 nevymýtíme, musíme jako jedinci proti němu získat adekvátní ochranu vhodnou stimulací imunitního systému, nejlépe očkováním, které nás vyzbrojí proti dalšímu setkání s virem, který bezpochyby potkávat nadále budeme. Cílem je vybudování imunitní zkušenosti ve většinové populaci, čímž se z viru SARS-COV-2 stane onemocnění s průběhem podobnému nachlazení – to znamená, že si s ním nakažení jedinci dokážou většinou poradit sami. To ale neznamená, že stejně jako na chřipková onemocnění nebudou umírat lidé. Bohužel stále ano, převážně ve vazbě na jiná onemocnění, tato čísla by ale měla být stonásobně nižší.

Jak reaguje očkovaný člověk na kontakt s pozitivním jedincem
(s pozitivním neočkovaným a případně i s pozitivním očkovaným)? 
Pozitivní neočkovaný je největší zdroj nákazy. Pokud se očkovanému jedinci dostanou na sliznice částice viru SARS-COV-2, dokáže na ně velmi brzy reagovat a virus snadno eliminovat. Očkovaný člověk je pozitivní pouze přechodně, v drtivé většině případů závažně neonemocní a pokud sám virus vydechuje či vysmrkává, nebo vykašlává, není významně nakažlivý pro své okolí. Virus, který vydechuje, či kýchá nebo kašle, je již do značné míry obalen protilátkami, tedy neutralizován.

Jak je to s dobou imunitní odpovědi u očkovaného a neočkovaného jedince?
U neočkovaného jedince, u kterého dojde k nákaze SARS-COV-2, není připravený imunitní systém a trvá v průběhu i několik dní, než nastoupí imunitní odpověď. Po tuto dobu virus sílí a je šířen dál, tedy nakažený jedinec nemá symptomy nakažení, ale je infekční pro své okolí. Teprve následná imunitní reakce zahájí boj proti viru a v řádech několika dní probíhá reakce, která může být přiměřená, ale naopak i nepřiměřená a pro jedince nebezpečná. U očkovaného jedince je imunitní odpověď zahájená okamžitě, tedy v řádu hodin. Virus je tak eliminován od prvního kontaktu a nemá dostatek času se množit a šířit. Takto nakažený očkovaný jedinec je infekční pro své okolí, ale řádově kratší dobu a šíří vir, který je již obalený protilátkami a tedy oslabený ve srovnání s virem u neočkovaného jedince.

U neočkovaného jedince je odpověď imunitního systému vždy individuální a tedy může nastat nepřiměřená reakce imunitního systému, která má následky silného průběhu s nutnou lékařskou péčí. To, že jedinec onemocnění SARS COV2 již prodělal a měl přirozenou imunitní odpověď, tedy virus laicky řečeno zvládl, neznamená, že při dalším nakažení bude odpověď stejná a nedojde ke komplikacím. Naopak u očkovaného jedince je průběh téměř vždy predikovatelný a nastolená odpověď je přiměřená.

Kdy se nechat očkovat po prodělaném onemocnění?  
Optimálně v intervalu 3 až 6 měsíců od prodělání nemoci.

Kde najdu relevantní informace k očkování?
Relevantní informace o onemocnění covid-19 i o očkování proti němu je nejvhodnější hledat primárně na stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky: koronavirus.mzcr.cz, na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv: sukl.cz/covid-19, kde jsou uváděny i informace převzaté od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), a dále v příbalových informacích jednotlivých vakcín, které jsou průběžně aktualizovány: sukl.cz/pribalove-informace-k-registrovanym-vakcinam-proti-covid-19,
dále na webu vlády: covid.gov.cz, případně na stránkách odborných společností (například Česká vakcinologická společnost: vakcinace.eu), kde jsou i části věnované veřejnosti. Jakékoli jiné zdroje informací mohou být zavádějící a to i přesto, že vypadají na první pohled velmi odborně či je zaštiťuje některý ze známých lékařů, vědců a dalších.

Pro očkované

Na základě jakých kritérií můžu aktuálně obdržet certifikát, kterým se prokazuji v tzv. systému O-N (očkování – nemoc)?
Platnost certifikátu vychází z těchto kritérií:
1. Uplynutí 14 dní po ukončení očkování, tedy 14 dní po jedné dávce očkovací látky Janssen nebo 14 dní po aplikaci druhé dávky u očkovacích látek Comirnaty (Pfizer/BioNTech), Spikevax (Moderna) nebo Vaxzevria (Astrazeneca). Do doby uplynutí 14 dnů po očkování není certifikát platný (v Tečce nesvítí modře).
2. Ochranná lhůta po prodělané nemoci, konkrétně 180 dní od prvního testu, který prokázal onemocnění covid-19.

Jsem naočkovaný. Kde najdu svůj certifikát?
Jako potvrzení o tom, že jste podstoupili očkování proti covid-19, slouží vystavený certifikát.
Ústav zdravotnických informací a statistiky vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout tento certifikát o provedeném očkování.

Co dělat, když se osoba očkovaná dostane do kontaktu s osobou nakaženou?
Očkovaná osoba vzhledem k tomu, že je sama dobře chráněna (obvykle nejméně 6 měsíců proti infekci) a virus rychle eliminuje, nejde do karantény. Nicméně s časovým odstupem od vakcinace (několik měsíců – záleží na typu vakcíny) již proti infekci může být ochrana slabší a tam může být doporučena opatrnost, zvláště předpokládá-li se kontakt s oslabeným jedincem.
Co se týče home office, v současné době, kdy je epidemie v ČR na svém vrcholu, je doporučitelný home office, pokud to charakter práce umožňuje, a to i v situaci, kdy neměl jedinec rizikový kontakt.  Záleží to ale na dohodě s konkrétním zaměstnavatelem.

Jaký je důvod, že jsou aktuálně hospitalizované i osoby s očkováním? 
Ano, může dojít k nemoci i po očkování, s významnými klinickými příznaky zejména u seniorních jedinců s více přidruženými nemocemi, kteří mají již delší odstup od 2. dávky vakcinace. Očkovaní mají většinou daleko mírnější průběh než neočkovaní.

Dalším důvodem je poměr očkovaných a poměr neočkovaných. Čísla se naštěstí průběžně mění a dochází k vyššímu počtu očkovaných, ale velmi obecný model spočívá v tom, že v současné době v české populaci, je více očkovaných než neočkovaných, bude-li mezi hospitalizovanými přesně polovina očkovaných a neočkovaných, stále to znamená, že očkování funguje. Tedy z početnější části populace očkovaných, je stejné množství hospitalizovaných jako z menší části populace neočkovaných. Současná čísla ukazují, že i tak je stále více hospitalizováno neočkovaných a jednoznačně mají tito lidé horší průběh i právě v těch skupinách, které jsou hospitalizovány.

Očkování cizinců

Mají na očkování nárok i cizí státní příslušníci?

Na hrazené očkování mají za stejných podmínek jako čeští občané nárok i cizí státní příslušníci pojištění v českém systému veřejného zdravotního pojištění (např. z důvodu výkonu výdělečné činnosti anebo na základě evropských koordinačních nařízení). Osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, resp. přiděleného rodného čísla, které získají od české zdravotní pojišťovny.

Na hrazené očkování mají také nárok cizí státní příslušníci pojištění v jiném členském státě Evropské unie, kteří mají v České republice nárok na tzv. plnou péči (držitelé nárokového dokladu S1). Tyto osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, které získají poté, co se výpomocně registrují u jedné ze sedmi českých zdravotních pojišťoven.

Zároveň mají nárok jak cizí státní příslušníci, tak čeští občané, kteří mají v České republice dle evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nárok na nezbytnou péči. Tyto osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, které získají poté, co se výpomocně registrují u jedné ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. V případě, že má zájemce o očkování možnost se nechat očkovat mimo rezervační systém, pak se tato osoba nemusí výpomocně registrovat a stačí, když při očkování předloží EHIC.

Registrovat k očkování se mohou i osoby, které nemají veřejné zdravotní pojištění na území České republiky nebo Evropské unie a dlouhodobě v České republice pobývají. Registrovat se tak budou moci například i cizinci dlouhodobě žijící v ČR. Očkování je pak zpoplatněno. Více informací najdete zde.

Vakcíny

Vakcína byla vyvinutá v poměrně krátké době. Je bezpečná?
Všechny očkovací látky a také léky jsou již desítky let vyvíjeny standardním způsobem. Tento vývoj trvá průměrně 10 až 15 let a farmaceutické firmy stojí i několik miliard korun. Než se začne lék nebo očkovací látka běžně užívat, je potřeba provést tzv. preklinické studie, které mají několik úrovní. Nejprve se látky počítačově modelují (in silico), poté se nově navržené látky testují na buňkách nebo tkáňových kulturách (in vitro) a poté na laboratorních zvířatech (in vivo). Jakmile je v rámci preklinických studií potvrzen očekávaný účinek zkoumaných látek a doložena jejich bezpečnost, jsou zahájeny klinické studie. Během těchto studií je dále zkoumána bezpečnost a samozřejmě i účinnost léku nebo očkovací látky. Až pokud se ve studiích prokáže bezpečnost a účinnost, lze lék nebo očkovací látku registrovat a začít běžně používat. I poté jsou již dostupné léky a očkovací látky stále zkoumány a sledovány. Do prvních fází preklinických studií se každoročně dostane tisíce látek, do běžného použití však jen nepatrný zlomek z nich. Všechny tyto studie jsou nezbytné, velmi přísné, stále zdokonalované, výsledky jsou dohledatelné a kontrolované.

Pandemie onemocnění covid-19 představuje největší zdravotnický problém za poslední desítky let. Jelikož bylo ohroženo zdraví i životy všech lidí na planetě, spojili se vědci a lékaři celého světa, aby vytvořili co nejrychleji účinnou očkovací látku. Jako nejideálnější se jevila technologie mRNA, kterou vědci zkoumají již více než 30 let. Nejedná se tedy o zcela novou technologii. Díky technologickým pokrokům v oblasti vědy a také vysoké potřebě kvůli pandemii bylo možné tuto technologii rychleji „dotáhnout do konce“. Stejně tak princip vektorových vakcín je znám a zkoumán delší dobu (pro řadu jiných infekčních onemocnění). Až aktuální potřeba řešit pandemii vedla ke směřování vývoje vektorových očkovacích látek přímo proti onemocnění covid-19. Právě díky značnému úsilí vědců a lékařů, vynaložení obrovských finančních prostředků, intenzivnímu vývoji, nejmodernějším technologiím, včasnému zahájení preklinických a klinických studií, předvýrobou očkovacích látek (i s rizikem, že by studiemi neprošly) a také při maximálním urychlení administrativních úkonů regulačními autoritami bylo možné již během jednoho roku vytvořit bezpečné a účinné očkovací látky proti onemocnění covid-19. To vše za dodržení všech požadovaných a správných postupů. Všechny studie zaměřené na vývoj očkovacích látek proti covid-19 jsou veřejně dostupné a dohledatelné.

Pro představu – vývoj jednotlivých léků nebo očkovacích látek si lze představit jako auta čekající v koloně. Vědci na celém světě zkoumají obrovské množství různých látek, které mohou být využity v léčbě různých nemocí, avšak jejich akutní potřeba se liší. Jakmile se začalo ve světě šířit onemocnění covid-19, objevila se v této koloně aut sanitka, která představovala vývoj očkovací látky proti covid-19. Sanitka má na silnici přednost a všechna auta jí musí uvolnit cestu. Pod touto uvolněnou cestou si lze představit přesměrování veškerého úsilí k akutní potřebě vyvinout tuto očkovací látku, a to nejen na poli vědy, ale i v administrativě, která ve výzkumu zabírá mnohdy nejvíce času. Na vydání občanského průkazu nebo řidičáku má úřad obvykle také čas několik týdnů. Pokud však spěcháte, je schopný vám vydat doklad i během pár dnů. A podobně to bylo i s vývojem očkovacích látek proti covid-19. Samozřejmě studie zabývající se dopady očkování na populaci, délkou ochrany po očkování, možností posilovacích dávek apod. stále běží.

Co v těle očkovaných udělá vakcína a může poškodit zdraví?
Všechny očkovací látky, které se k očkování proti onemocnění covid-19 aktuálně používají, prošly řadou přísně kontrolovaných studií a musí splňovat nepodkročitelné podmínky pro doložení bezpečnosti a účinnosti. Vědecký výzkum je dnes již na mnohem vyšší úrovni, než byl ještě před pár lety a také v dobách, kdy byly vyvíjeny očkovací látky proti jiným infekčním nemocem, které dnes běžně používáme a není pochyb o jejich bezpečnosti a účinnosti.

Očkovací látky, které dnes k ochraně proti onemocněním covid-19 používáme, a to jak mRNA tak vektorové, jsou založené na stejném principu jako jiná očkování, jen k tomu využívají jiné, modernější technologie. Tímto principem je představit lidskému organismu charakteristickou část patogenu způsobujícího onemocnění. Tato část se nazývá antigen a sama o sobě nedokáže vyvolat onemocnění. Lidské tělo, konkrétně imunitní systém, si ji však zapamatuje, a jakmile se setká s patogenem, který ji má na sobě, zaútočí na ni a tak zničí i patogen ještě předtím, než vyvolá onemocnění.

Antigenem u koronaviru je tzv. spike protein. Ten je pomocí očkování lidskému organismu představen a tělo si následně vytvoří proti němu ochranu, a tedy i ochranu proti onemocnění covid-19. Všechny látky obsažené v očkovací látce, které mají za cíl pomoci představit tělu spike protein, jsou zcela neškodné a jsou velmi rychle degradovány. V těle tedy nezůstává nic, co by mohlo v budoucnosti zdraví očkovaného ohrozit. Vzniklá ochrana po očkování je podobná jako ochrana, která vzniká po prodělání onemocnění, ale s tím zásadním rozdílem, že není doprovázená klinickým průběhem onemocnění, který může být u některých lidí i velmi závažný a může vést k hospitalizaci a v nejhorším případě i ke smrti. Spousta lidí, kteří prodělali covid-19 má dlouhodobé následky, které mohou být i nevratné. Očkování proti covid-19, podobně jako jiná očkování může nést riziko nežádoucích účinků, které je ale v porovnání s riziky po prodělaném covid-19 daleko nižší. Nežádoucí účinky, které se po očkování mohou objevit, jsou obvykle velmi mírné a do pár hodin, popřípadě do několika dní odezní. Vedle toho jsou shodné s reakcemi po očkování i proti jiným nemocem a jsou očekávané. Tyto reakce totiž svědčí o „aktivaci“ imunitního systému, který reaguje na prezentovaný antigen a vytváří proti němu ochranu. Velmi vzácně se mohou vyskytnout i jiné nežádoucí účinky, avšak opět jejich riziko je daleko nižší než po prodělání covid-19.

Co víme o tom, jak fungují tyto vakcíny?
Vakcíny firem BioNTech a Pfizer a Moderna patří mezi mRNA vakcíny. Technologie mRNA je nová, ale ne neznámá: vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín nejen proti virům (např. viru chřipky, viru Zika, viru vztekliny a cytomegaloviru), ale i proti některým typům zhoubných nádorů.
Jak tyto vakcíny fungují se dozvíte v článku, který připravil tým Národního zdravotnického informačního portálu.

Vakcíny firem AstraZeneca a Johnson&Johnson jsou tzv. adenovirové vakcíny. Účinkují tak, že organismus připraví na to, aby se dokázal bránit proti infekci covid-19. Vakcínu tvoří další virus (adenovirus), který byl modifikován takovým způsobem, že se nemůže nijak množit a obsahuje gen pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2. Spike (hrotový) protein je protein nacházející se na povrchu viru SARS-CoV-2, který virus potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Po podání vakcína dopraví gen viru SARS-CoV-2 do buněk v organismu. Buňky pomocí tohoto genu vytvoří spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky), aby jej napadly. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Adenovirus ve vakcíně se nemůže množit a nevyvolává onemocnění.

Vakcína Nuvaxovid od společnosti Novavax působí tak, že organismus připraví na to, aby byl sám schopen bránit se proti onemocnění covid-19. Obsahuje typ spike proteinu, který byl vyroben v laboratoři. Vakcína obsahuje také látku, která pomáhá posilovat reakci imunitního systému na vakcínu. Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje protein ve vakcíně jako cizorodý, vytvoří proti němu přirozenou obranu – protilátky a T-lymfocyty (určitý typ buněk imunitního systému). Jestliže se očkovaná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém rozpozná spike protein na viru a bude připraven se proti němu bránit. Protilátky a imunitní buňky mohou chránit osoby před onemocněním covid-19 tím, že spolupracují na zabíjení viru, zabraňují jeho vstupu do buněk těla a ničí infikované buňky.

Zajímá vás více informací o jednotlivých vakcínách?
Doporučujeme navštívit stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Najdete zde shrnuté otázky a odpovědi ohledně vakcíny Comirnatyvakcíny firmy Modernavakcíny společnosti AstraZenecavakcíny Janssen a vakcíny Nuvaxovid společnosti Novavax. Dozvíte se, jak vakcíny účinkují, zda se vakcínami mohou očkovat kojící či těhotné ženy, alergici apod.

Informace o jednotlivých vakcínách najdete i na našich letácích:

Jak probíhá schvalování vakcín?
Vzhledem k naléhavosti pandemie jsou vakcíny proti COVID-19 vyvíjeny a registrovány rychleji než obvykle. Budou však splňovat stejně vysoké standardy jako všechny ostatní vakcíny.