Má zaměstnavatel povinnost vybavit zaměstnance rouškou?

Dne 30. března 2020 bylo vydáno Mimořádné opatření, kterým s účinností od 31. března 2020 byl zakázán všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to s výjimkou dětí do dvou let věku a řidičů motorových vozidel, jsou-li sami v uzavřeném vozidle.
Dle Mimořádného opatření vzniká povinnost nosit roušky, popř. jinou ochranu nosu a úst, občanům České republiky, a to i po dobu jejich výkonu práce (pokud místo práce není v místě trvalého bydliště). Mimořádné opatření tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. V daném případě, pokud se nejedná o prvek, který zaměstnavatel zaměstnanci přiděluje v rámci řízení rizik k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, lze tyto pomůcky označit jako „osobní ochranný prostředek“, nikoli tedy „osobní ochranný pracovní prostředek“. Neexistuje zde tedy pro zaměstnavatele vyvstávající povinnost vybavit zaměstnance rouškami, či jiným ochranným prostředkem dýchacích cest. Z Mimořádného opatření nevyplývá, že by byl prostředek, který brání šíření kapének, osobním ochranným pracovním prostředkem.
Je tedy nezbytné rozlišovat pojmy osobní ochranný prostředek a osobní ochranný pracovní prostředek.
Doplňujeme, že povinnosti zaměstnavatele vycházející ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), či zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou tímto Mimořádným opatřením ovlivněny. Obdobně není tímto Mimořádným opatřením ani upraveno řízení rizik zaměstnavatele při poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.
Přestupky a pokuty vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nikoli tedy ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za používání osobního ochranného prostředku zaměstnancem, nikoli osobního ochranného PRACOVNÍHO prostředku, uvádíme následující. Pokud se jedná o osobní ochranný prostředek, který občan užívá v návaznosti na Mimořádné opatření, tedy takový prostředek, který není zaměstnavatelem přidělen v návaznosti na hodnocení rizik a kategorizaci práce, a tedy nejedná o standardní prvek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak odpovědnost za vzniklé důsledky užívání OOP není možné adresovat na vrub zaměstnavateli.